Pokud mě paměť neklame, moje česká první třída začínala v 8 hodin ráno a každý den jsem měl čtyři vyučovací hodiny…
Jsme v Hillerově leteckém muzeu a já cítím, že mám nejen peněz na rozdávání, ale zároveň i chuť na sociální experiment.
Ten den jsem dělal věci, které obvykle nedělám. Běžel jsem závod (5 km za 27 minut), a pak jsem trochu pil (červené víno) a trochu se díval na most (Bay Bridge). Ale bylo to rozhodnutí svobodné, učiněné za plného vědomí.
S úžasem se probudím ve čtvrt na čtyři odpoledne. Nic neslyším, a tak čekám, až se mi probudí uši — ale čekám zbytečně. V bytě je klid, naprosté ticho. Šišmarjá, kde jsou děti?!
Člověk si ani nevšimne, jak to letí. Najednou je neděle a zítra jdou Mauglí s Dášeňkou do školy! A první den školy…
Ty jsi Delfín A a ty Delfín B, přiděluju dětem kódová jména. Až řeknu, že se máte seřadit, delfíni, tak se seřadíte, jasný?
Pospícháme s kočárkem na autobus a děti byly poněkud neklidné, ale jako delfíni jsou k nezaplacení.
Ráno je zima a děti si nevzaly teplé vesty, tak jim aspoň vykládám o požáru Národního…
Již nikdy nenavrátí. Konkrétně v abecedním pořadí akordeon, brčko, cedník, časopis a další, až po život. Na mnoha místech povstávají matky a jasně a zřetelně pojmenovávají, co všechno jim děti vzaly a co již nikdy nedostanou zpátky. Za všechny například: Ztráty a nálezy, Vezmou vám děti váš život…
Táto, čo děáš? Čo bude? Ge máš auto? Ge je náš auto? Pojedeme autem do malý dům? Jo? Já šem eště akový malý gugu.
„S tím nekonečnem to není jen tak,“ povídám dětem cestou do školy, protože cestou do školy vždycky…
These were the top 10 stories published by Pintura fresca; you can also dive into yearly archives: 2015, 2018, 2019, 2020, and 2021.
